Medvěd lední

(Ursus maritimus)

Medvěd lední je vrcholový predátor arktického ekosystému, vysoce přizpůsobený k přežití na zamrzlém moři. Lední medvědi se živí především tuleni kroužkovanými a v menší míře tuleni vousatými. Právě zamrzlá plocha moře představuje základnu, z níž jsou medvědi schopni lovit tuleně. Lední medvědi se vyskytují pouze v arktických oblastech naší planety. Existuje pět zemí, na jejichž území žijí lední medvědi: Kanada, Spojené státy, Rusko, Grónsko a Norsko. Tento medvěd je uzpůsoben k životu v Arktidě, kde teplota v zimě může klesnout až na –45 ºC. Mají izolaci sestávající ze dvou vrstev srsti a dále mají také silnou vrstvu tuku. Jejich uši a ocas jsou malé i kompaktní za účelem snížení tepelných ztrát. Tlapy jsou mezi polštářky osrstěné, zatímco polštářky samotné jsou pokryty malými hrbolky, tzv. papilami, které brání uklouznutí na ledu. Jejich čich je účinným nástrojem pro hledání tuleňů a pomocí silných drápů a zubů mohou vytáhnout z vody ven tuleně o hmotnosti 40 až 90 kg.

| stav ve volné přírodě |

Medvěd lední je v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN klasifikován jako druh zranitelný (VU –Vulnerable). Zatímco v minulosti byl hlavním problém nadměrný lov, v současnosti je to znečištění a ztráta jejich prostředí zamrzlého moře vyplývající ze změny klimatu zaviněného člověkem. Lední medvěd je závislý na zamrzlém moři pro lov, reprodukci a v některých případech i kvůli odchovu mláďat. Vědci předpovídají, že jelikož se Arktida i nadále otepluje, dvě třetiny světových ledních medvědů by mohly do poloviny tohoto století vymizet.

| rozmnožování |

Páření probíhá na zamrzlém moři v dubnu nebo květnu. Samice obvykle rodí dvě mláďata asi dva měsíce po vstupu do zimního brlohu, a to obvykle začátkem ledna. Novorozená mláďata jsou 30 – 35 cm dlouhá a váží o něco více než 0,6 kg. Díky mléku bohatému na živiny rychle rostou. Rodina zůstává v doupěti až do konce března nebo začátku dubna. Po celou dobu strávenou v doupěti (čtyři až pět měsíců v závislosti na tom, kde v Arktidě se nachází) medvědice nepřijímá potravu ani nepije. Její lovecký úspěch je rozhodující jak pro její vlastní potřeby, tak potřeby jejích mláďat, protože medvíďata jsou schopna lovit až mnohem později. Během této doby však matku pozorují a pokoušejí se, i když poměrně neefektivně, lovit také. Tato zkušenost však mláďatům pomůže, aby se naučila hledat potravu sama, až přijde čas. V průměru mláďata zůstávají s matkou po dobu 2,5 let.

| prostředí výskytu |

Medvědi lední potřebují platformu zamrzlého moře, z níž se dostávají ke kořisti a z níž ji loví, aby se uživili: jedná se o tuleně kroužkovaného a vousatého. Zamrzlé moře však není všude stejné: část se nachází v úživnějších oblastech lovu, což je hlavně relativně mělký kontinentální šelf nebo kanály mezi ostrovy různých arktických souostroví. Ačkoli část ledu zůstává i na hluboké vodě centrálního Severního ledového oceánu, je toto prostředí biologicky příliš málo úživné na to, aby uživilo hodně tuleňů i medvědů. V některých oblastech musí lední medvědi po dobu několika měsíců v průběhu léta zůstávat na pevnině a být o hladu, neboť led úplně roztaje. V takovýchto oblastech nastává rozpad ledu stále dříve a moře zamrzá později, takže období tzv. volné vody je stále delší a pro medvěda je tak tím obtížnější vydržet ze svých uložených tukových zásob. V roce 2012 zůstalo v polární oblasti na konci léta rekordní minimum množství ledu.

| ochrana |

Díky za všechno, co děláte pro snížení své uhlíkové stopy. Vědci říkají, že na snížení emisí skleníkových plynů pro záchranu prostředí výskytu medvěda ledního ještě není příliš pozdě – a přispět můžete i vy. Musíme však jednat hned, abychom medvědu lednímu pomohli. Každý z nás musí jednat tak, aby snižoval emise CO₂ a dalších skleníkových plynů. Začněte úsporou energie a produkováním co nejmenšího množství odpadu!

| informační list připravila Carolyn Buchanan za pomoci Iana Stirlinga, PBI, USA |

Pro více informací navštivte www.poletopolecampaign.org nebo Polar Bears International www.polarbearsinternational.org