Minulý týden dorazilo z Holandska do Brna dvacet jedinců halančíkovce dlouhohřbetého. Jedná se o velmi vzácnou rybu, která se již nevyskytuje ve volné přírodě a chová ji pouze šest zoologických zahrad v Evropě.
„Jsme nyní jediná zahrada v Česku, která tento v přírodě vyhynulý druh chová a doufáme v jeho rozmnožení. Tyto zatím nedospělé ryby jsou proto aktuálně v zázemí zahrady, kde budou mít větší klid. Návštěvníci je nemohou vidět, ale zahrada tím plní jedno ze svých hlavních poslání, a to zachování rozmanitosti druhů,“ komentoval nové obyvatele zahrady kurátor chovu ryb a plazů Petr Šrámek.
Halančíkovec dlouhohřbetý (Cyprinodon longidorsalis) je drobná ryba, která v dospělosti dorůstá maximální velikosti pěti centimetrů. Původně žil tento druh v jednom jediném artéském prameni v Mexiku. Kvůli tamní stoupající spotřebě vody pro zemědělství došlo postupně ke snížení hladiny podzemní vody a pramen následně zcela vyschl. To mělo za následek zhoršení podmínek pro život tohoto a dalších tří druhů ryb. Dva z nich přežívají v akváriích zoologických zahrad a dva zcela vyhynuly.
Výrazným chovatelským úspěchem Zoo Brno je nedávný prvoodchov egernie Stokesovy. Dvě mláďata tohoto vzácného plaza se narodila v polovině září a jedná se o unikátní odchov v rámci celé Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Zajímavostí je, že tento plaz neklade vajíčka, ale rodí živá mláďata, téměř identické zmenšeniny dospělých jedinců. „Pro odchov je zásadní správně sestavit chovný pár, protože je velmi obtížné určit u tohoto druhu pohlaví. Mláďata i v přírodě často zůstávají s rodiči, což je pro plazy velmi netypické. Společně pak tvoří fungující skupinu jejímž jádrem je rodičovský pár a postupně i několik generací potomků,“ dodal Šrámek.
Egernie Stokesova (Egernia stokesii) je plaz s ostnitým ocasem, který mu slouží jako obrana před predátory a také mu pomáhá zaklínit se ve štěrbinách skal a stromů kde žije. V přírodě obývá suché australské vnitrozemí.
Mezi odchovy posledních týdnů je také devět mláďat vzhledově velmi atraktivní želvy dlouhokrčky McCordovy, kde se jedná o druhý odchov v brněnské zoo, a devět mláďat červorovce splývavého, který přesto, že vypadá jako had, patří mezi obojživelníky.
Dlouhokrčka McCordova (Chelodina mccordi) obývá v přírodě pouze malý indonéský ostrov Roti, kde bychom ji našli na pouhých několika desítkách čtverečních kilometrů v jezerech a bažinách. Dorůstá délky až 24 centimetrů, samice snáší až 13 vajec o velikosti 30 x 20 milimetrů. Živí se hmyzem, malými rybami a pulci. Loví tak, že vystřelí hlavu (rychle natáhne krk) a chňapne po kořisti. Je aktivní převážně v noci. Na Červeném seznamu ohrožených druhů jsou dlouhokrčky vedeny jako kriticky ohrožené. Hlavní hrozbu pro želvy představují lidé. Kromě úbytku biotopů totiž musí čelit zejména ilegálnímu lovu pro potřeby pet trade (obchodu s domácími mazlíčky). S největší pravděpodobností je tento druh v přírodě již zcela vyhuben a díky jeho chovu v lidské péči nevyhyne zcela.
Červorovec splývavý (Typhlonectes natans) je druh, který pochází původně z Jižní Ameriky a dorůstá délky až 60 centimetrů. Červorovci se ve vodě pohybují vlněním celého těla a je pro ně typické, že samci mají na konci těla přísavku k přichycení na samici při páření. V Zoo Brno je návštěvníci mohou vidět v Exotáriu.
Monika Brindzáková
tisková mluvčí
mobil: +420 607 089 790
nebo: +420 604 309 711
e-mail: brindzakova@zoobrno.cz
