Surikata

Suricata suricatta

Surikaty si hrabou vlastní nory v písku, mnohdy také využívají soustavy nor po zemních veverkách. Typickým znakem surikat jsou silné „hrabavé“ drápy, díky kterým se jim dříve říkalo hrabačky. Mají zvláštní záhyb na ušním boltci uzavírající zvukovod před nečistotami. Tvoří kolonie až o 30 členech. Kolonii vede dominantní pár, který jediný se smí rozmnožovat. O mláďata se starají všichni členové skupiny, společně také své území hlídají a brání. Surikaty hodně času tráví sluněním pohodlně natažené na vyhřátém písku či kamenech, do podzemí se uchylují jen za největšího žáru.